6.2.2012 - O červené Karkulce
Při první únorové pohádce jsme se trošku báli:-) Přišla za námi Červená Karkulka (dle verze bratří Grimmů), která žila se svou maminkou v domku u lesa. Měly ještě starou babičku, kterou chodila její vnučka často navštěvovat. Jednou byla babička nemocná, Karkulka s maminkou upekly koláč, připravily nějaké ovoce a víno a Karkulka měla vše odnést své babičce. Cesta byla dlouhá, kolem lesa, až do druhé vesnice. Maminka Karkulce radila, ať nechodí zkratkou přes les, ale Karkulka ji neposlechla. Potkala hladového vlka, se kterým se dala do řeči a vlk jí poradil, ať babičce natrhá květiny a že se u ní potkají, aby se i vlk mohl podívat na nemocnou babičku. Ale vlk babičku sežral a v jejích šatech, s brýlemi na nose, čekal na ubohou Karkulku. Karkulka, i přes všechny své otázky vlkovi podlehla a vlk sežral i ji. Naštěstí šel kolem myslivec, Karkulku i s babičkou zachránil, vlkovi do břicha zašili kamení a vlk, který měl velkou žízeň, se utopil ve studni, jak se šel napít vody. I přesto, že Karkulka maminku neposlechla, tentokrát vše dobře dopadlo. Karkulka slíbila, že už bude maminku vždycky poslouchat, protože jí dobře radí.
V dílničce jsme si vyrobili klobouček pro karkulku. Potřebovali jsme kromě šikovných rukou také tvrdý papír, lepící pásku, temperové barvy, štětce, děrovačku, krepový papír, stužky a obrázky z moss gumy. Na závěr dílničky jsme se podívali, jaké překvapení pro nás Červená Karkulka přinesla ve svém košíčku a uhádli jste?......víno na posilněnou :-) Děti dostaly dětské šampaňské, tak si všechny pochutnaly. Již teď se těšíme na další dopolední dílničku.
lektorka Martina Tinková
Červená Karkulka pana Svěráka a Uhlíře, stojí za to si ji s nimi zazpívat:
Více fotografií z dílničky k vidění ZDE.
